Pokud se ptáte, co je Walking simulator, jedná se o herní žánr, který klade důraz na průzkum prostředí a vyprávění příběhu bez tradičních herních mechanik jako jsou souboje nebo hádanky. Hráč se primárně pohybuje pěšky a interakce s prostředím je omezená.

Podrobnější vysvětlení

Walking simulátory, někdy také nazývané „průchodové simulátory“ nebo „zážitkové hry“, se zaměřují na imerzi hráče do virtuálního světa. Hráč objevuje příběh prostřednictvím vizuálních prvků, audio záznamů, textových zpráv nebo pomocí monologu hlavní postavy. Hratelnost je často minimalistická, aby se nenarušoval zážitek z příběhu a atmosféry.

Často jsou považovány za podžánr adventurních her, ale liší se primárním zaměřením na vyprávění příběhu prostřednictvím samotného prostředí a atmosféry, a nikoli na interakci s postavami nebo řešení komplexních úkolů. Hráč se stává téměř pozorovatelem, který odhaluje tajemství světa kolem sebe.

Charakteristika Walking simulator Adventurní hra
Zaměření Průzkum, atmosféra, vyprávění příběhu Příběh, postavy, řešení hádanek
Interakce Minimální Častá a komplexní
Řešení problémů Vzácné Běžné
Gameplay Pohyb a průzkum Interakce s postavami, používání předmětů

Historie a vývoj žánru

Počátky walking simulátorů lze nalézt ve hrách jako Myst (1993), která kladla důraz na průzkum a atmosféru, i když obsahovala také hádanky. Nicméně, za první hru, která plně definovala tento žánr, je často považován Dear Esther (2012). Tato hra odstranila tradiční herní prvky a soustředila se na vyprávění příběhu prostřednictvím prostředí a hlasového projevu. Úspěch Dear Esther inspiroval další vývojáře a přispěl k popularizaci walking simulátorů.

Typické příklady ve hrách

  • Dear Esther: Častokrát považována za průkopníka žánru, Dear Esther vypráví příběh prostřednictvím hlasového projevu a prostředí opuštěného ostrova.
  • Gone Home: Hráč objevuje příběh rodiny prostřednictvím průzkumu domu a nacházení osobních předmětů a dopisů.
  • Firewatch: Hráč přebírá roli strážce lesa a komunikuje s jeho nadřízeným prostřednictvím vysílačky, přičemž odhaluje záhadu v Yellowstonském národním parku.
  • What Remains of Edith Finch: Sérií krátkých příběhů, které sledují osudy členů rodiny Finch, hráč objevuje tragickou historii tohoto rodu.
  • Everybody Gone to the Rapture: Hráč zkoumá opuštěnou anglickou vesnici a odhaluje, co se stalo s jejími obyvateli.

Význam pro hráče a herní svět

Pro hráče walking simulátory představují alternativu k tradičním hrám, které se zaměřují na akci nebo řešení hádanek. Nabízejí intenzivní emocionální zážitek, který je postaven na atmosférickém prostředí a silném příběhu. Hráč se stává součástí poutavého vyprávění, aniž by byl rušen komplexními herními mechanikami.

Pro herní svět znamenaly walking simulátory rozšíření definice toho, co může být videohra. Ukázaly, že hry nemusí být jen o výzvách a soubojích, ale mohou být i prostředkem k vyjádření příběhu, emocí a myšlenek. Přispěly ke vzniku nových a inovativních herních zážitků, které oslovují širší publikum. Žánr „walking simulator“ tak dokázal, že i jednoduché mechanismy mohou vytvořit hluboký a nezapomenutelný zážitek.